Odklad splátek a restrukturalizace úvěru

Přehled nástrojů restrukturalizace

U úvěrů zajištěných nemovitostí používají banky několik standardních nástrojů. Volba mezi nimi závisí na tom, zda jde o krátkodobý výpadek příjmu (1–3 měsíce) nebo o dlouhodobé snížení (6 měsíců a déle).

Odklad celé splátky

Po sjednanou dobu (typicky 1–6 měsíců) se nesplácí ani jistina ani úrok. Úrok se zpravidla připisuje k jistině a po obnovení splácení se rozpočítává do navýšených splátek nebo do prodloužené doby splatnosti. Vhodné pro krátkodobý výpadek příjmu — onemocnění, ztráta zaměstnání s reálnou vyhlídkou nového kontraktu, mateřská a rodičovská dovolená.

Odklad splátek jistiny (splácení jen úroků)

Po sjednanou dobu klient platí pouze úrokovou složku splátky, jistina se nesnižuje. Měsíční zatížení klesá oproti standardní splátce o jistinovou složku. Po skončení odkladu se splátkový kalendář vrací k původním parametrům, nebo se prodlužuje doba splatnosti, aby zůstaly splátky srovnatelně velké.

Prodloužení doby splatnosti

Změna délky úvěru — typicky z 20 na 25 let, z 25 na 30 let. Měsíční splátka se sníží, celkový přeplatek na úroku ale vzroste. Vhodné pro dlouhodobé snížení příjmu, ne pro krátkodobý výpadek. Banky obvykle prodlužují splatnost pouze v rámci své úvěrové politiky — u úvěrů zajištěných nemovitostí typicky do horní hranice 30 let a do věkové hranice klienta při ukončení úvěru.

Restrukturalizace splátkového kalendáře

Komplexní úprava — kombinace prodloužení splatnosti, dočasného odkladu jistiny a změny fixace. Banka navrhuje nový splátkový kalendář s aktualizovanou úrokovou sazbou. U úvěrů zajištěných nemovitostí je restrukturalizace zpravidla formalizovaná dodatkem ke smlouvě o úvěru.

Refinancování u stejné banky

Nové sjednání úvěru s aktualizovanými podmínkami (nová sazba, nová fixace, případně nová délka splatnosti). Vhodné, pokud současná fixace končí v blízké době a tržní podmínky umožňují lepší parametry. Pokud je úvěr v prodlení, refinancování je složitější a obvykle se neuplatní.

Jak banka rozhoduje

Při posuzování žádosti o odklad nebo restrukturalizaci banka sleduje několik faktorů:

• Historii splácení. Klient s několikaletou bezchybnou historií má vyšší šanci na schválení než klient s opakovanými prodleními.
• Charakter příčiny. Krátkodobý výpadek (nemoc, mateřská, dočasná ztráta zaměstnání) banka posuzuje vstřícněji než dlouhodobé snížení příjmu bez vyhlídky na obnovení.
• LTV po případném snížení hodnoty zajištění. Pokud cena nemovitosti od sjednání úvěru klesla, banka může při restrukturalizaci vyžadovat dodatečné zajištění nebo nižší navržené úlevy.
• Celkové zadlužení žadatele. Pokud má klient kromě hypotéky další úvěry, banka posuzuje DSTI po případné úpravě splátek.
• Reálnost plánu návratu. Banka po klientovi chce konkrétní výhled — kdy očekává obnovení příjmu, jak plánuje pokračovat ve splácení.

Postup věřitele se řídí zákonem č. 257/2016 Sb. a smluvními podmínkami úvěru. ^[1] Pokud banka žádost zamítne bez odůvodnění nebo postupuje netransparentně, lze podat stížnost u České národní banky. ^[3]

Jaké podklady banka obvykle vyžaduje

Žádost o odklad nebo restrukturalizaci doprovázejí dokumenty, které dokládají aktuální finanční situaci. V praxi banky vyžadují:

• výplatní pásky za poslední 3 měsíce u zaměstnance,
• daňové přiznání za poslední 1–2 roky a aktuální obraty na podnikatelském účtu u OSVČ,
• rozhodnutí o nemocenské, pracovní neschopnosti nebo invaliditě,
• rozhodnutí o evidenci na Úřadu práce u uchazečů o zaměstnání,
• výpisy z bankovního účtu za 3 měsíce — banka sleduje, zda klient nepřesouvá prostředky na úkor splátky,
• u manželů potvrzení o příjmu obou,
• čestné prohlášení o ostatních úvěrových závazcích.

Co odklad reálně stojí

Odklad není zdarma. Náklady mají dvě složky:

• Jednorázový poplatek za sjednání odkladu. U bank typicky v řádu několika set až tisíců Kč; konkrétní výši stanoví sazebník banky platný v okamžiku sjednání.
• Připisování úroků k jistině po dobu odkladu. Pokud úvěr po dobu odkladu nesplácíte, úrok se nepřestává počítat — pouze se kapitalizuje. Celkový úrok zaplacený za život úvěru se tím navýší. U šestiměsíčního odkladu u úvěru s úrokovou sazbou 5 % p.a. a zůstatkem jistiny 2 000 000 Kč jde řádově o desítky tisíc korun.

Banka by měla v rámci nabídky odkladu vyčíslit konkrétní dopad na celkový úrok i nový splátkový kalendář. Pokud vyčíslení chybí, žádejte ho před podpisem dodatku.

Jak se odklad promítne do registrů

Bankovní registr klientských informací (BRKI), Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a sdružení SOLUS evidují úvěrové vztahy klienta. Odklad sjednaný předem, dokud je úvěr v řádném režimu, se v registru typicky neuvádí jako negativní záznam. Restrukturalizace splátkového kalendáře sjednaná po několika zmeškaných splátkách už ovšem souvisí s prodlením, které v registrech zaznamenáno být může.

Konkrétní praxi vykládá smlouva o úvěru, interní postupy registrů a souhlasy se zpracováním osobních údajů, které klient bance podepsal. Pokud chcete znát svůj aktuální záznam v registru, lze ho získat na žádost přímo u CRIF (BRKI/NRKI) a u SOLUS.